Da Nang

Víte, jak jsem minulý článek zakončila větou: ,, Z Hue do Da Nangu jsme jeli vlakem." ? Tak jsme taky jeli a můžu vám říct, že cesta byla fakt výživná. Vlakem jsme chtěli jet z důvodu Hai Van Pass, odkud by měl být krásný výhled na moře. Výhled krásný byl, co se dělo uvnitř vlaku, bych asi nepřála nikomu.

Celkově mám pocit, že ve Vietnamu se nám daří dlouhé přejezdy zvládat úplně na pohodu, ale ty krátké - kde by si člověk myslel, že to zvládne levou zadní - fakt stojí za to.

Kvalita vlaku by se dala přirovnat k Českým drahám, ale tak dvakrát špinavější. Naštěstí jsme měli místenku na dobré straně, protože jsme si ještě dopředu zjistili, odkud je vidět výhled na moře. Cesta měla trvat dvě až tři hodiny.

Jakmile jsme vlezli do vagónu a zjistili, kde sedíme, tušila jsem, že z toho nebude nic dobrého. Seděli jsme jako jediné turistky v zadní části, kde seděla spousta místních lidí. A abyste to nepochopili špatně, my proti Vietnamcům vůbec nic nemáme, ale tohle bylo jak vejít do pavilonu opic v ZOO. Nejen, že byli velmi hluční a louskali si nějaká semínka a slupky házeli na zem pod sebe, ještě navíc jsme mohli pozorovat, jak si jeden z nich strká půlku prstu do nosu a pak své holoubky střílel do uličky.

Aby toho nebylo málo, tak přímo za námi seděl pár s dítětem, které nám neustále kopalo do sedadla, když si chtělo vyfotit výhled z okna, tak nám málem vlezlo na hlavu. Třešničkou na dortu bylo, když nám jeho rodiče strčili své krásné bosé nohy z boku na sedadlo.

Co bylo ale velmi pozitivní a zachránilo nám to den, byl krásný hotel s vanou a bazénem, který jsme si dopřáli k výročí.

Den číslo jedna jsme jsme zvolili relaxačně, prošli jsme se do obchodňáku kdy jsme si zkoumaly každou krávovinu, která u nás není.

Po cestě na oběd jsme viděli Spa masáže, kde zrovna měli nějaké slevy, tak jsme se tam vydali vyzkoušet Hair masáž, kde vám umyjí a dají pečující masku na vlasy, namasírují obličej, krk a ramena. Celá hodinová masáž nás vyšla na osobu v přepočtu na 270 korun. Ale musím teda říct že začátek dobrý, ale jak se dostaly k mytí vlasů a hlavy, měli jsme obě pocit, že s takovou silou co na nás použily nám na hlavě nic nezůstane. Za zkoušku to stálo, ale asi znovu už ne.

Odpoledne jsme se rozhodli navštívit místní pláž. Nevím, zda to bylo tím, že byl víkend a přijeli sem i místní, ale tolik lidí na jednom místně jsem snad ještě nikdy neviděla. Takže místo relaxu na pláži, jsme se tam jen prošli a pak hned odešli.

Pak přišel den D a my jsme si konečně půjčili skútr a jeli jsme se podívat na Marble Mountains, kde se nachází spousta jeskyní, svatyně a také je odtud moc hezký výhled na celý Da Nang.

Když nám zbývali asi dva kilometry cesty do cíle, na silnici nás na motorce oslovila místní paní a ptala se nás, odkud jsme a pak hned začala ukazovat, ať jedeme za ní. Kdo ve Vietnamu byl a má nějaké zkušenosti s místními, ví, o co přesně jde. My jsme si v ten moment úplně jisté nebyly, a tak jsme paní následovali. Ta nás zavedla ke svému obchůdku blízko vstupu do Marble Mountains, nechala nás tam zaparkovat skútr a řekla nám, že až si to projdeme, tak se máme přijít podívat i na její zboží.

Tohle je jedna věc, která je ve Vietnamu velmi běžná. Lidé jsou na vás milí pouze na účelem vydělat peníze. Jakmile jim slušně řeknete, že nemáte zájem o jejich zboží, podívají se na vás vražedným pohledem a začnou si naštvaně mumlat něco pod vousy.

Celý komplex Marbel Mountains projdete tak cca za 1-2 hodinky. Vstupné bylo pouze 35 Kč a pak si můžete ještě připlatit za výtah, ale tím, že u něj byla nekonečná fronta, a protože nejsme máčky, šli jsme po schodech. Jediné, co musíme vytknout je, že i když tam byl plánek areálu, tak ani jedna z nás se nemohla zorientovat, kterým směrem máme dále pokračovat 😅.

Po náročnějším výšlapu na vyhlídku si přece zasloužíme dobrý obídek, ne? Když jsme zastavili u vybrané restaurace, tak se moja milovaná žena něžně dotkla horkého motoru skútru a spálila si nožku. Naštěstí to nebylo nic vážného, ale puchýř se tam udělal a bohužel pak měla z bazénu velký prd.

Co jsme si v Da Nangu rozhodně nechtěli nechat ujít byla obrovská socha ,,Lady Buddha". Tento areál se nám opravdu moc líbil. Dofrčeli jsme na skútru na parkoviště, které bylo překvapivě zdarma a pak už jsme se vydali směr Buddha.

Tohle místo bylo kupodivu méně turistické. Spousta lidí byla u sochy, ale pak když jsme šli dál do zahrad a k menším sochám, mohli jsme si všechno v klidu prohlédnout a i se zchladit ve stínu a kochat se výhledem.