OSTROV CAT BA


Přejezd z Ha Giang na ostrov Cat Ba, začal úplně skvěle. Posadili nás do VIP Sleeper busu, takže pecka. Po cestě jsme se dokonce zvládli i celkem vyspat, což bylo plus.

 No, a aby to nebylo tak moc jednoduché, sranda začala v pět hodin ráno na parkovišti pro autobusy, kde si páni řidiči beze slova vylezli z autobusu a zamkli nás uvnitř. Jakože naštěstí jsme v tom autobuse nebyli sami, spolu s párem z Nizozemska jsme přemýšleli, jestli na nás zapomněli, nebo co se vlastně děje. Asi po půl hodině se jeden z řidičů vrátil, jako by to byl standartní postup, pustil nás ven a poslal na další autobus, který nás už měl dovézt na místo. 

Přijet na hotel v 8 ráno není vůbec ideál, neboť čekat na pokoj dalších 6 hodin je nekonečných. Obzvlášť, když už si tu sprchu úplně v hlavě představujete. Ale na nás se usmálo neskutečné štěstí, paní recepční z hotelu (The Ireland Hotel) nám oznámila, že pokoj je pro nás už nachystaný a jestli chceme, tak se můžeme hned ubytovat. Takže to se muselo rychle využít, skočit do sprchy a pak si dát pořádného šlofíka.

Další den byl takový relaxační a hlavním programem byla procházka na pláž. Tam jsme náhodně potkali dva Čechy, kteří nám doporučili hned dvě místa, kam se prý máme jít podívat, že je od tam krásný výhled na moře a okolní ostrůvky.

Jednu cestu jsme hned vzdali, protože jedna z nás je stále traumatizovaná z Thajska a představa odlehlé cesty, kde je napsáno průchod zakázán, jí nahání hrůzu. Co kdyby se tam přece jen odněkud vynořil agresivní pes, ne?

Druhá doporučená stezka už ale byla mnohem lepší. Vedla okolo moře a výhled byl vážně moc krásný. 

Dovedla nás až k pláži, kde byla sice průzračně čistá voda, ale neobešlo se to bez odpadků. To je něco, co tady bohužel uvidíte dost často. Odpadky na pláži a v moři jsou tu očividně na denním pořádku.

Jak jsme se tak procházeli po té pláži, všimli jsme si něčeho velkého a bíle přímo u břehu. Mysleli jsme si, že je to igelit a říkali jsme si, že tohle už je fakt vrchol. Když jsme ale došli blíž, ukázalo se, že to není igelit, ale mega velká medúza. Bohužel už měla chuděrka asi to nejlepší za sebou, ale ani jedna z nás tak velkou medúzu nikdy neviděla, takže to byl zážitek.

Mezi další atrakce na této pláži by se dala zařadit i skupinka (pravděpodobně) Číňanek, které se jen pár metrů od naší deky různě nakrucovali a dělali si asi milion fotek a lezli v šatech i do vody. Je to prý součástí jejich kultury, nicméně pro nás je to něco, co asi nikdy nepochopíme. 

Po cestě zpátky na hotel se zahlédly něco co jsme ani jedna nečekaly a to Honorární Konzulát ČR.

Na ostrově jsme měli v plánu zůstat celkem 3 dny, ale kvůli tomu, že je celý ostrov pod masivní rekonstrukcí, jsme se rozhodli si pobyt o jeden den zkrátit. 

Hlavním cílem naší cesty bylo jet na plavbu lodí po Ha Long Bay a Lan Ha Bay, které jsou součástí UNESCO. Protože se prý o to ale Vietnam moc nestará a jezdí tam davy turistů, hrozí, že oblast uzavřou. Takže jsme rády, že jsme se tam stihli jet podívat. Zajímavostí pro nás bylo i to, že se tady natáčel novodobý King Kong (Kong: Skull Island).


V rámci výletu byla i jízda na kajaku, kterou jsme i s menšími škobrtanci zvládli. Mohli jsme se jít i koupat a skákat z lodi, ale představa skoku do té ledové vody nezněla úplně vábně, takže jsme se spokojili s krásnými výhledy a dobrým obědem na lodi a uklidnili jsme se myšlenkou, že se v moři vykoupeme ještě v Indonésii. Tam snad bude voda teplejší. 

Na lodi jsme se náhodně seznámili s párem mladých lidí z Paříže, kteří taky už nějaký ten měsíc cestují. Společně jsme se rozplývali nad tím, jak moc nám chybí jídlo z Evropy a že už se ta rýže a nudle fakt někdy nedají. A kupodivu tohle nebylo naposledy, co jsme je potkali.


Komentáře

Okomentovat