HA GIANG LOOP (ČTYŘDENNÍ VÝLET NA MOTORKÁCH)

Tento článek bude pravděpodobně maličko delší, takže vřele doporučuji uvařit si kávičku nebo čajík a v případě, že jste stejně ujetí na sladké jako já, tak i nějakou sladkou sušenku.😁

PŘÍJEZD:

Víte, jak jsem v minulém článku psala o naší skvělé cestě VIP autobusem s lůžkovou úpravou? Jo, tak cesta ze Sapy do Ha Giang byla pravý opak. Přijela pro nás plechová rozklepaná skořápka, ve které jsme seděli až úplně vzadu, takže v podstatě trampolína zdarma.

A aby toho nebylo málo, tak nohy jsme nemohli položit nikam jinam, než na kufry a batohy ostatních, protože podlaha pod námi soužila jako úschovna zavazadel.

Totální top strop této výživné cesty bylo to, že pár našich spolucestujících to prostě nedalo a pozvracelo se.

 Jakože měli jsme díky bohu sluchátka, takže jsme ty zvuky nemuseli poslouchat, ale víte přece, jak to chodí u nás, když je vám špatně v buse? Pytlík si hezky celou cestu vezete s sebou, dokud autobus nezastaví a následně pytlík vyhodíte do koše. Ve Vietnamu to tak ale bohužel nefunguje. Tady vám řidič otevře dveře a vy si klidně můžete ten váš pytlík dveřmi vyhodit ven a jede se dál. Takže není divu, že ten bordel tady je fakt šílenej a gramotnost skrz odpad je tady bohužel nulová.

Po šesti hodinách jsme se úspěšně dokodrcali do města Ha Giang, kde jsme měli ubytování u společnosti Road Kings, s níž jsme i absolvovali Ha Giang Loop. Shodou okolností se v Ha Giang nacházela i Lisa, se kterou jsme si zašli na slavnou polévku Pho Bó k večeři. 

DEN 1:

Znáte ten pocit, když je vám skoro 30 a najednou se cítíte, jako kdyby vám bylo znovu 16 a byli jste na střední? Ten pocit, když nezapadáte do kolektivu? Tak přesně tak jsme obě dvě cítili po tom, co jsme si přisedli na snídani k dalším šesti členům naší skupinky. Všichni totiž působili tak, že už se znají, každý si to šprechtil plynule anglicky a bylo to, jako kdybychom tam ani nebyli. Super začátek cesty, co?

Jakmile jsme se od místních dobrovolníků dozvěděli, co nás následující 4 dny čeká, vzali jsme si helmy a vydali se na cestu.

Na cestě nás čekalo spoustu zastávek na odpočívadlech s nádhernými výhledy. Vždycky byl k dispozici záchod - což jsme opravdu velmi ocenili - a mohli jsme si koupit kávičku nebo něco malého k snědku.

Jo, a aby to nepůsobilo tak negativně skrz kolektiv, časem jsme se sem tam i dali do řeči s ostatními, takže to zas taková katastrofa nebyla ;).

Co nás ale totálně rozsekalo, byl oběd. Já nevím teda, jak ostatní, ale já jsem čekala obyčejné nudle nebo rýži. Opak byl pravdou. Byla to totální hostina, což můžete vidět na fotce a bylo to vynikající. A víte, co je na tom nejlepší? Takové jídlo jsme měli každý den! 

Řidiči nás pak ještě na konec prvního dne vzali k hranici s Čínou.

Čekalo na nás krásné ubytování, kde jsme sice sdíleli pokoj s ostatními, ale z těch třech míst, kde jsme přenocovali, bylo rozhodně nejlepší.

Večer jsme měli možnost jít s ostatními do místního baru a zažili jsme naše první karaoke. Údajně jsou na to v anglicky mluvících zemích velmi ujetí, nicméně ani tak nás nedonutil nikdo, abychom zpívali.

DEN 2: 

Druhý den jsme začali výšlapem na slavný kámen trčící z vysoké skály. Jakože sice máme rády dobrodružství, ale magoři nejsme. A protože ani jedna z nás dobře nespala a určitý respekt z výšek taky máme, zůstali jsme hezky pod skálou a kochali se výhledem. 

Z výšky se nám naskytl i pohled na krásnou řeku, po které jsme později i proplouvali na bambusových loďkách směrem k jeskyni.

Odpoledne jsme navštívili i místní výrobnu stříbrných šperků, kde se mi sice několik prstýnků líbilo, ale žádný mi neseděl, takže jsme odešli s prázdnou.

K večeru jsme dorazili na další ubytování, které nás překvapilo tím, že i když jsme si zaplatili levnější variantu a měli jsme mít sdílené pokoje, tak jsme nakonec dostali samostatný pokoj. Sice byl krásný, ale byl tam hic jak pic, takže se nám špatně spalo a bohužel nás přišel i obšťastnit hlučný gekonek, tak noc byla nic moc.

DEN 3:

Ještě před snídaní jsme vyrazili k malému, ale moc pěknému vodopádu, kde jsme se mohli i vykoupat. A hádejte, kdo si nevzal plavky? V horách je přece nebudeme potřebovat, ne? Bohužel jsme toho trošku litovali, ale i tak jsme si výhled užili.

V tento den nám počasí moc nepřálo, začalo se mírně zatahovat, ale vedoucí řidič naší skupinky nás uklidňoval, že určitě pršet nebude. Takže jsme po krátké pauze na kávu vyrazili na cestu. Po asi pěti minutách jízdy jsme museli zastavit a obléct se do těchto slušivých pláštěnek, v nichž jsme vypadali jako velcí šmoulové, protože začalo pršet.

Jakmile jsme vyrazili a ujeli asi 2 kilometry, tak pršet přestalo a my jsme se asi další půl hodinu potili v těch igelitech.

Na jedné ze zastávek jsme objevili kávu s ledem a kokosovým mlékem a můžeme vám s klidem říct, že to byla nejlepší káva jakou jsme kdy měli!

Poslední ubytování bylo nejhorší. Nejenže tady byla největší zima, ale spali jsme v dřevěné chatě, kde byla pouze matrace na zemi a záchod s koupelnou už dlouho houbičku a savo neviděli. Třešničkou na dortu byl supr sexy velkej uschlej pavouk na rámu dveří.

Výživný byl i začátek noci, kdy lidi z druhé skupinky, která měla zaplacené soukromé luxusní chaty, seděli přímo pod našimi okny od pokoje a dělali slušný bordýlek ještě o půl jedné. Tak nám nezbývalo nic jiného, než jít a slušně je seřvat, aby se laskavě odklidili do svých komnat.

DEN 4:

Poslední den se nám líbil asi úplně nejvíc. Byl totiž plný chození a dobrodružství, a to my můžeme.

Naší první zastávkou byla jeskyně, ke které vedlo dost schodů, takže jsme se hned po ránu zahřáli. Překvapilo nás, jak hezké to vevnitř bylo a taky jak obrovské. Některé úseky byly naopak tak stísněné, že se ti šikovnější z nás i břinkli do hlavy.

Po obědě jsme se vydali k obrovskému vodopádu, kde byla možnost se vykoupat, to my jsme bez plavek bohužel nemohli, tak jsme si alespoň vyšplhali na takový ostrůvek, z něhož byl hezký výhled.

A jedna z posledních zastávek, kterou jsme měly byly ,,ženské kopce" (woman mountain). A my všichni jsme čekaly kopce co budou připomínat ležící ženu, jak Moaně a ono to jsou pouze dva kopečky, co vypadají jak poprsí 🤦🏻‍♀️😂.

Ha Giang Loop je, byl a bude jedním z našich nejoblíbenějších výletů a budeme na něj ještě dlouho vzpomínat. Sice to není úplně nejlevnější zážitek, ale my jsme velmi ocenili, že jsme byli v malé skupince lidí a úplně nejvíc se nám líbily chvíle na motorce, kdy vás zkušený řidič veze a vy se můžete kochat nádhernou přírodou okolo vás. Je to perfektní únik od civilizace a hlučných měst.

A když budete mít štěstí, můžete si najít i nové známé a kamarády z celého světa.