Jak jsme se rozhodly my řešit dopravu v Thajsku
První věc byla zjistit jakou mají síť železnic, neboť to většinou bývá nejlevnější možnost a upřímně někdy i příjemnější než autobus.
Železnici jsme využily pouze jednou neboť na místa kam jsme potřebovaly většinou nejely přímé spoje.
Cesta do Kanchanaburi vlakem porovnání s autobusem.
Vlak byl levnější 100bathů (70Kč) na osobu, autobus už byl za 240 (170Kč) na osobu.
Oproti tomu autobus jezdí každou hodinu a vlak pouze 2x denně (v sedm ráno a ve dvě odpoledne). V autobuse je klimatizace a ve vlaku pouze větráky.
Takže záleží na preference osoby, ale myslíme že zažít jízdu místním vlakem se dá brát i jako zážitek, neboť vidíte okolí, rýžové pole a místní domky.
Po Bangkoku jsme se dopravovaly metrem nebo vlakem. Obě dvě fungují na stejný princip. Na dotykových obrazovkách na stanicích si vyberete konečnou zastávku a pak pouze hotovostí zaplatíte. V případě metra vám vypadne plastová kartička, kterou pípnete a jedete a na konci cesty strčíte do terminálu při výstupu a automaticky se vrátí. A u vlaku vám zase vypadnou žetonky které fungují na stejný princip.
Ale zatím jsme skoro všechny jízdenky jak na bus, na loď nebo i kombinované kupovaly přes aplikaci 12go.asia.
Stačí vybrat spoj který vám vyhovuje ať už časově, nebo podle společnosti která to organizuje.
Koupíte lístek na aplikaci a pak vám obratem dojde na email QR kód (funguje jako palubní lístek) a další informace kam se máte dostavit a odkud to přesně jede.
Jeli jsme i nočním autobusem, který jel 15 hodin. Byl naprosto skvělý, polohovací sedačky, že si člověk aj mohl lehnout a vyspat. Dostaly jsme tam svačinku pití a v půlce cesty zastavovaly u stánků na večeři, která byla taky v ceně. za lístek jsme daly 1000 na osobu.
Pokud máte kombinovaný lístek, jako my už měli 2x.
Tak to funguje stejně, jen navíc budete někde přesedat a to vám zase dají informace kam máte dojít. Většinou se jedná o sdílený 11 sedadlový minibus. V Thajsku jsou na turisty tak zvyklý že když nevíte stačí ukázat lístek a oni už vás pošlou dál.
Často ještě dostanete nálepku kam jedete aby jste se někde neztratily, neboť už jsme viděly že i když se řekne zastávka, tak i lidi co nemají vysedat se zvedaj a jdou. Prostě to funguje skoro jak organizovaný zájezd.
Jednou jsme si vyzkoušely noční loď, hlavně abychom ušetřily peníze za jednu noc v nějakém ubytku. Nakonec jsme se tam překvapivě vyspaly dobře až na zimu z klimatizace.
Dále jsme vyzkoušely si půjčit auto, což bylo skvělé a flexibilní. Na pár dní super, ale v porovnání s jinými způsoby dopravy dost drahé.
Půjčení skútrů jsme si poprvé vyzkoušely na ostrově Koh Yao Noi. Slyšely jsme že je to perfektní ostrov na trénik. A rozhodně byl. Doprava na silnicích naprosto minimální, občas jsme si musely dávat bacha na nějakou tu krávu, ale auta tu skoro vůbec nejezdí a místní na motorkách si vás objedou. A hlavně ulice jsou rovné a kopečky minimální.
A od té doby co jsme si otestovaly naše schopnosti na skútru jsme si půjčily ještě několikrát. Ale náš nejoblíbenější typ je Scoopy, je menší a hlavně má pohodlnější sedačky.
Taky bylo vtipné když došlo na tankování, tím že my jsme si půjčovaly skútr na malých ostrovech a menších oblastech, tak často se tankovalo způsobem, že se nás zeptali jestli chceme litr nebo dva a prostě nám ho přes nálevku nalili z pět flašky nebo skla.
Dále jsme vyzkoušely aplikaci Grab. První zkouška byla objednat si přes to jídlo, což vyšlo skvěle. Funguje to jak u nás Wolt.
No a pak přišlo objednat si taxi to jsme otestovaly v Phuketu a zkusily Bolta. Objednáte přes aplikaci přes kterou můžete i rovnou zaplatit. Pak chvilku počkáte (my čekaly asi 5 minut) a pak se jenom vezete.
A ze zkušeností, kdy jsme několikrát odmítly taxíka (neboť nám přišel zbytečně drahý) a musely jsme ťapkat pěšky v tom nechutném vedru, jsme si v ubytování domluvily odvoz buď na další ubytování či na místo odkud jsme pokračovaly dál v cestě.
Zase hezké čtení
OdpovědětVymazat