Koh Tao, aneb ostrov hrůzy

 

Na tento ostrov jsme se obzvlášť těšily, protože je známý krásnými plážemi vhodnými pro šnorchlování. Myslely jsme si, že i na pár vyhlídek se dostaneme. A hádejte co...nic nám nevyšlo. A proč?

Protože skoro tři dny lilo jako z konve.

Ale to trošku předbíhám, takže hezky od začátku. Na ostrov jsme se vydaly noční lodí,  převážně abychom ušetřily peníze za ubytování na jednu noc. Lodí jsme vyrazily v 10 večer a v 6 ráno byly na místě. Spací situace vypadala asi takto - byly to na sobě nahučkané palandy, ale nás se štěstí drželo a vedle sebe jsme nikoho neměly. A prospaly jsme skoro celou cestu.

Na Koh Tao jsme měly krásné ubytování, takže jsme během deštivých dní aspoň trpěly v luxusu. Navíc byla v ceně snídaně, kde nabízeli každé ráno tuňákové sendviče. Kdo byl někdy v Thajsku, tak nám potvrdí, že klasický evropský sendvič tu není v obchodech běžný, takže to pro nás byly hody.

První dva dny jsme díky půjčeným hotelovým deštníkům zavítaly alespoň do místních restaurací na jídlo. Cesty se ale proměnily v potoky, takže jsme byly rády, když jsme byly zase hezky rychle v suchu na pokoji.

Jeden večer se ale vydařil a nepršelo a nám se podařilo najít houpačku na pláži. Koupili jsme si pořádné smoothie a jen se kochali výhledem.

Když po třech dnech déšť ustal, řekly jsme si že nebudeme lenošit ani další minutu a půjdeme ráno teda aspoň na nějaký výšlap. Bohužel nám nedošlo, že po dešti bude vlhko jako prase a bude se nám špatně dýchat a navíc, že některé cesty nebudou průchozí.

Takže jsme to kousek před cílem musely obrátit a jít zpátky na hotel a dát se dohromady.

Rozhodly jsme se to nevzdat a odpoledne jsme vyrazily pěšky na jinou část ostrova, chtěly jsme vidět krásnou pláž.

No jo, jenže jsme si vzaly špatné boty - žabky a gumové nazouváky. A aby toho nebylo málo, rozhodly jsme se v této kvalitní obuvi i vyšplhat na místní vyhlídku. (poplatek 50 bathů na osobu). V půlce jsme to vzdali, protože jsme nešly po cestě ale v podstatě jsme šplhali po mega balvanech a uznaly jsme, že zdraví je důležitější a fakt se nechceme rozsekat na skále.

Byl to den plný zklamání, ale nemusíme zdolat každý kopec za každou cenu. 

A to je lekce, kterou jsme se potřebovali naučit. Nakonec jsme si aspoň zašly na maličkou pláž, která byla moc pěkná a po cestě zpátky se k nám přitoulalo krásné štěně, což nás dojalo a dalo nám to silu jít dál.

Koh Tao je určitě krásný ostrov a má co nabídnout, ale není to nic pro nás a je to místo, kam se s největší pravděpodobností nevrátíme, už kvůli těm šíleným davům turistů a šílenému provozu.