Národní park Khao Sok, tak sem jsme se strašně moc těšily.
Dvacet čtyři hodin na cestě znělo už v Kanchanaburi strašně, ale kupodivu jsme se i malinko vyspaly a nebyly jsme úplně rozjebané. Vysadili nás v 9 ráno na autobusovém nádraží, odkud jsme si chtěly vzít taxi k hotelu, neboť už jsme se přece poučily. A nebo taky ne, za 3 km chtěli za každou 150 bathů(105 kč), takže kdo zase šlapal po slunku pěšky až k ubytování - no kdo jiný.
Naštěstí jsme to stihly tak tak na snídani, takže jogurtová mísa s ovocem nám zachránila hladové krky. Ale teda ceny v tomhle resortu - no fuj, jak byly vysoké. Člověk si zvyknul na ceny z Kanchanaburi, kdy se najedl za 60 - 70 bathů a tady jenom za snídani chtěli 190 bahtů. Takže abychom malinko ušetřily, jídlo napůl nám muselo stačit.
Pak se na nás usmálo štěstí a ubytovali nás o tři hodiny dříve, ale teda to, do čeho dojdeme, jsme moc nečekaly. Jakože ano, viděly jsme to na Bookingu, ale realita byla malinko děsivější. Malinká chatrčka, kde se nám pořádně nevlezly ani batohy, žádná teplá voda a koupelna byla prakticky venku, ale jediný, co tohle zachránilo, byla síť nad postelí.
Na další den jsme se chtěly někam vydat a nebýt v tom depresivním ubytování, ale všechno se muselo platit, na procházení to vůbec nebylo (hlavně kvůli agresivním potulným psům). Ale my se to rozhodly po ránu risknout a jít. Chůze na slunci byla odporná, ale melounový shake nám hned zlepšil náladu. Byl před námi nějaký malý chrám, takže úplně zbytečně jsme se neplahočily.
Platilo se sice za vstup, ale stálo to za návštěvu. Chrám zdobily překrásné malby a ve venkovní části jsme mohly sledovat i hrající se opičky.
No a teď se konečně dostáváme k tomu národnímu parku. Byl to dvoudenní výlet, který jsme se rezervovaly už v prosinci. Dojezd k přístavu, kde jsme nastupovaly na loď, bylo jak být uprostřed mraveniště, milion lidi všude a každý od jiné společnosti. Naštěstí organizace fungovala skvěle a naše skupinka zůstala pospolu.
První jízda na lodi byla příšerná a důvodem bylo to, že jsme si sedly hned dopředu (abychom viděly), a celou cestu na nás stříkala voda tak, že na konci cesty jsem mohla ždímat kraťasy.
Ubytované jsme byly v malých domečkách na vodě a upřímně, i když jsme měly úplně ten nejlevnější z nich, i tak to byl update oproti tomu, co jsme měli předtím, a nebo jsme si to myslely, ale k tomu se dostanu.
Hned po obědě jsme na nic nečekaly, oblékly jsme si plavky a skočily do kanoe, aby nám ji nikdo nevyfouknul. Začaly jsme pádlovat a hned zjistily, že naše spolupráce není nic moc. Buď jsme se točily na jednu stranu a nebo na druhou, ale hlavní je že jsme se nevyklopily. Paddleboard je pro nás stále lepší vodní aktivita.
No a pak náhle došel déšť, ve 4 hodiny se mělo odjíždět na výlet lodí a do jeskyně, ale bylo 15:55 a dešťová smršť nekončila. Dívaly jsme se po lidech, co dělají jestli se oni někam chystají a bylo tomu tak. Takže jsme zabalily saky paky a šly taky. Déšť by jaksi fuč a my si říkaly jaké máme štěstí. Ale prd štěstí o chvilku později jsme vjeli přímo do nějaké dešťové bouře, a modlily se, aby nám aspoň ty pláštěnky k něčemu byly. Neměly jsme úplně promočené oblečení jak ostatní, ale i tak jsme byly mokré.
No a abych se dostala k tomu proč to ubytovaní nebylo eňo ňuňo, tak nám zpoza postele, kde jsme měly mít hlavy, vylezli dva gekonci. Strachem, že to na nás během spánku vleze, jsme si přemístily polštáře na druhou stranu a do dír kolem postele narvaly ručníky. I tak to moc nepomohlo a spánek nebyl nic moc.
Další den nás čekal výšlap skrz vodopády. Jakože když řeknu, že jsem si myslela, že polezeme do kopce a to bude všechno, neboť žádné varování o tom, že by člověk měl mít aspoň level 3 fitnessu, nebylo, tak jsem se pěkně zmýlila. Takové harakiri hned na začátku, byl to skoro šplh na laně a ten, kdo mě zná, ví, že šplhat neumím.
Překážky jsme s menší pomocí zvládly, a pak nás čekal poslední obídek a odvoz zpátky do přístavu,odkud jsme už měly odmluvený odvoz na Surat Thani pier.
Odtamtud jsme se měli nalodit na noční loď směr Koh Tao. O lodi a o prokletém ostrově zase příště.
To bude na vydání knížky pak:-)
OdpovědětVymazat